Potřebuješ motivaci? Máš ji mít!

DISCLAIMER

Tento článek byl napsaný v dubnu v roce 2016. 

Dnes se píše rok 2022 a událo se toho hodně. Nicméně jsem cítila potřebu udělat něco jinak a pomyslně řečeno, vrátit se ke kořeným. Našla jsem svůj starý blog, který sloužil jako deník mou hubnoucí cestou.

Málem jsem na něj zapomněla.

V konceptu byl uložený článek o motivaci, kterou poslední dobou hledám a nemůžu najít důvod svého vnitřního vyhoření.

Je to náhoda?

...

Už dlouhou dobu uvažuju o napsání článku na podobné téma.
Problém se týká i mne.
Přestala jsem si důvěřovat a překonávat se. Z facebookových skupin se vytratilo společné vzájemné povzbuzování a nahradilo ho selfish ukazování se vlastního pokroku a úspěchu.
 S kýmkoliv se dám do řeči na téma hubnutí nebo formování postavy, vždy padne pár vět typu: "Potřebuji shodit co nejrychleji" nebo "ale něco lehkého, ať se moc nezapotím.", ještě častěji "stějně to nevydržím", "já na to nemám"
¨
Dovolte mi prosím trochu filozofie, protože mám pocit, že v podobném začarovaném kruhu se plácám už nějaký ten půlrok...
Změna si žádá oběti. Něco za něco.
Musíš dělat krok a vystoupit z komfortní zóny. Denně a znova.
Já vím- máš strach z neznámého
Co když to nedocvičím? 
A nebude to bolet?
Oni se mi budou smát.
Máme strašně moc otazníků a vymýšlíme si vlastní výmluvy, proč to nejde,proč budu cvičit až zítra, proč nejdu zrovna tady a teď.

Dnes to nevyšlo, zítra budu lepší. To nevadí, spadneš a znovu vstaneš.
Když se o to nebudeš prát, tak se nikdy nic nezmění.
Nevzdávej to, jen vytrvej!
Každá minuta se počítá
Určitě znáte ten pocit, kdy se chystáte cvičit, ale naskočí vám tolik proti, že váháte, jestli vyběhnout v dešti v noci.
"Ale ne, budu mít špinavé tenisky od bláta, musím znovu do sprchy,  a potom sušit vlasy...achjo"
Dříve jsem na tyhle ufňukané myšlenky razantně zatnula zuby a šla. Dnes se jimi částečně nechávám pohlcovat. Nevím zda je to věkem nebo prostředím, rouhodně
A znovu.

Něco za něco
Nepotřebujeme dokonale padnoucí oblečení na cvičení. Pojď a obleč si staré tričko.
Nepotřebuješ být namalovaná. Dokonalý makeup ti bude víc slušet na plese.
"Cože? Ona už dřepuje s 80 kg?" Porovnávej se a soupeř sama se sebou!

Vstaň a udělej pro svůj cíl to nejlepší co dovedeš!
A neboj se mi napsat :) mile ráda odpovím.
Jste pro mě zpětnou motivací, že to co dělám má smysl a že je nutné se motivovat navzájem!

Nejsem správnej chlap, ale ta písnička má něco do sebe, text má hloubku a získala si moje srdce :)

Moje bláboly. Pokus být vtipná no.1

Jednou za čas mě to chytne...
když rozkliknu nějaký článek svých oblíbených bloggerek, zasměju se nad čtivými texty a obrázky a mám chuť taky sesmolit pár řádků místo vypisování poznámek z periferního nervového systému do anatomie. A mám strašnou chuť rollovat tumblr a giphy.com a hledat ty nejvíc zábavné GIFy :D
so that´s the main reason
Seru na to, jdu prokrastinovat.
"No jo, ale o čem?"
Není nic horšího než chtít psát, ale nevědět o čem. Naštěstí už pár představ v hlavě mám (jen jsem zvědavá, kdy to zrealizuju).  Chtěla bych více psát o jídle, jelikož škola mi dává hodně informací a já už na talíři nevidím nic jiného než proteiny, sacharidy, tady hořčík, nenasycené mastné kyseliny, vysoký glykemický index atd. A taky proto, že dle mě v Česku stále hodně lidí, co nemají o představu o zdravém, kvalitním a plnohodnotném stravování. Sama jsem se mohla přesvědčit, že i přes miliony článků, které kdy bývaly byly napsány, většina má v jídelníčku chaos. já ovšem taky :D pracuju na tom

Taky bych se ráda rozepsala o sobě, o tom co jsem udělala, dělám, nedělám a měla bych dělat. Zkrátka taková osobní veřejná zpověď celému světu, protože doma už ty moje kecy, o tom co  jsme jeli v posilovně, nadšení z nových PB brutálním způsobem začali ignorovat :D

Začnu malinko egoisticky a rovnou bych se pochlubila novým PR ( rozuměj "personal record", hešteg neasi, takové ty super zajímavé zkrátky, kterým nikdo nerozumí, ale vypadají super cool :D), kdy jsem včera dřepla svůj dosavadní cíl, který jsem měla  v plánu uskutečnit tak za měsíc aka složité propočty matematiky k dosažení váhy 100kg. Světe div se, ono to tam spadlo už včera :D happyyyy ♥

 

(PS. kdo chce vidět toho červeného čuníka, nechť si ráčí kliknout na můj instagram, prosím zde: Karel dřepkins

A čirou náhodou jsem si dnes rollovala fejsbučik a narazila jsem status o dřepnutí své váhy ( v té době 65kg). Jej, to jsem byla dobré vyžlátko :D¨

No a mnozí už jste asi pochopili, že moje první fitness představy o dokonalé, kardiem vypálené postavě se rozplynuly a můj ideál krásy se posunul do fáze: 

#girlswithmuscles #zumba?bitchilift #ironlady

A když máš kolem sebe lidi, co jedou těžké váhy, tak přece nebudeš stát v koutě.

a vždycky ti to bylo milejší mít mozole od činek, než šlapat na páse jako kačena (ala moje pokusy o to být bikinou). A člověk se mění a zkouší nové věci, tak proč ne i já? Takže jsem se víceméně přeorientovala na powerlifting a všechno co obnáší modřiny :D 

Tak mi držte palce, ať neskončím na JIPce a mějte se, smějte se :)

Podzimní běhání ala ať je vítr nebo mráz

Ahoj a nazdar :)

Slíbila jsem, že budu psát. A taky budu! Snad.... Když bude o čem..(beztak to budou jen historky z mého daily life :D ).
Dnes cítím, že mám literární múzu (jinak bych  neseděla v 7:06 před monitorem s takovým nasazením :D).
V první řadě bych Vám ráda představila nového miláčka, partnera, domácího mazlíčka, přítele v nouzi, zkrátka věc, na kterou jsem si brousila zuby už hodně dlouho a její koupě byla spíš nutností než rozhazováním peněz (ano, nelituju ničeho :D).
Mnozí na Instagramu už včera nejspíš postřehli, že je tady řeč o běžeckých botech.

Uaaaaaaa :-)

Své staré, prošlapané Nike Revolution 2 jsem musela odložit stranou, protože jejich stav byl víc než žalostný. 

A tak jsem si slavnostně nakráčela do Hervisu, abych si nechala poradit. Ve výsledku jsem zjistila, že jsem běhala v dosti špatných modelech nejzákladnější řady a že pro mě, jakožto zapáleného běžce, který běhá vícekrát za týden, je už kvalitní obutí žádoucí.

Okej... Tak se plácnu před kapsu. 

Pán prodavač-odborník  mi nabízel jedny černé Nike Zoom Winflo,ale víš co, ehm... když se ti zkrátka  nelíbí, tak....

Tak jsem šla o dům dál a potkám Nike prodejnu. (Ano, ta bílá fajfka mě hypnotizuje a já jsem úchylná, naivní a zároveň jasný cíl marketingových tahů, čili nejspíš platím za značku a blabla... Miluju předražený Najk. Tečka :-D
A co nevidím?
Na stojanu majestátně leží Zoom Air Structure v mé oblíbené barvě a poslední model v mé velikost!

Osud?

Vážené dámy a pánové, dál snad není nutné tuhle story rozvádět :)

Falled in love!♥

A svou podzimní výbavu jsem musela ještě  obohatit o běžeckou čepku jedné nejmenované značky :)

Na druhý den nákupní běžecká horečka pokračovala ve stylu rolování stránek Tchiba  na přednášce biochemie (enzymy už umím, tak co :-D). Už, už jsem odesílala objednávku, když v tom jsem si vzpomněla, že Tchibo prodejnu mám naproti přes cestu. 

High five!

Koupila jsem si zde multifunkční šátek, běžecké rukavice a kompresní podkolenky, které jsou za mě fakt perfektní. :-) 

Mrkněte na jejich nabídku zde: TADY
Ihned jak jsem dorazila domů jsem se na to vrhla, oblepila se reflexními pásky  a vyběhla jsem vstříc vinohradskožižkovským ulicím.

V chladném počasí je nutné dodržovat několik zásad. Tady je pár z nich, kterými se řídím:

1) Obléknout se tak, jako kdyby bylo venku o 10-13 stupňů více

2) Oblečení je lepší vrstvit, než si obléknout jeden huňatý svetr, takže ideální je sportovní podprsenka, tílko z funkčního materiálu, triko s dlouhým rukávem, běžecká bunda nebo vesta, vězruvzdorné běžecké, nejlépe bezešvé kalhoty nebo punčocháče a na to druhou vrstvu legín. 

3) Nohy, ruce a hlava musí zůstat v teple: nejlepším řeším jsou kompresní běžecké ponožky , ještě lepší podkolenky( klidně i dvoje na sobě), rukavice z funkčního materiálu, šátek na krk, kukla, čepice nebo čelenka

4) Důležité je vidět a být viděn! Reflexní pásky, neonové barvy bot nebo části oblečeni, blikačka

5) Před během se napít dostatečného množství tekutin; myšleno voda nebo čaj ( káva na zvýšení srdeční činnosti funguje jako dobrý budič, ale riziko že budete v průběhu běhu muset na toaletu, je velké :-) alkohol je zcela nepřípustný :D

6) V z tepla domova vybíháme po lehké rozcvičce a za pocitu mírného chladu.

7) V zimě se nehraje na rychlost, důležité jsou delší vytrvalostní běhy s pomalejším tempem.

8) Nezastavovat! Krátká zastavení na pár sekund za účelem popadnutí posledních sil je adekvátní, ale rozhodně není žádoucí se zastavit, vychladnout a pro vládnout!

9) Doběhnout vždy do tepla, vydýchat se a nikdy nevynechávat strečink! Svaly a šlachy se musí uvést do stavu relaxace a protáhnout, aby se snížilo riziko zranění.  Stačí pár cviků na kvadrycepsy, lýtka, předklony lehce  paže, a vzpřimovače hlavy. Doporučuji nezanedbávat- nebude vás nohy na druhý den tolik bolet.

10) Co nejrychleji do teplého a suchého oblečeni. Horká sprcha, vyfoukat vlasy, teplé ponožky a s čajem nejlépe pod peřinu. 

11) Na místě je také užívání doplňků stravy jako je vitamin C, calcium, magnesium na nervosvalovou dráždivost nebo echinaceu na podpoření imunity

 ... A na závěr dodržujeme vyváženou a pestrou stravu, nešidíme spánek a dostatečně se oblékáme a s úsměvem  na rtu si užíváme podzimní počasí, protože běhání v barevném listí je totiž nejlepší:)

No nekecej, ona je tu zase!

Ahoj všichni :) jsem tu zase a už předem se omlouvám za roztěkané nezřetelné myšlenky a nedokončené výpovědi. A tak snad chápete, když jsem dlouho nepsala  a já huba ukecaná mám za tu dobu nepřítomnosti strašně moc nových poznatků, zkušeností a věcí o kterých bych chtěla mluvit :)


A proč jsem se náhle rozhodla začít znovu blogovat?

Chybí mi ty časy, kdy jsem začínala. Zapálená do nových věcí, do té doby naprosto bez pohybu, o cvičení a jídle nevěděla skoro nic (omyl, stále nevím nic :D) a když roluju příspěvky, tak se usmívám  a vzpomínám si na konkrétní pocity :)
aaaaaach nostalgie ♥

    Za tu dobu se odehrálo mnohé. Už je to de facto nějaký ten pátek, co jsem začala probouzet endorfiny během, kritizovat chemii v každém jídle a  milovat madam brokolici:D
 Pár pokusů o striktní dietu, maturita, přijímačky, výška, období kdy jsem měla oblíbené arašídové máslo, pak si zase frčela na flapjackoch, jednu dobu jen běhala, potom jen zvedala činky, nechala se dobrovolně posílat do pekla při cvičení s Jillian :)

      Postupně jsem se stávala lepší a lepší a v jednu chvíli ( ano, nejspíš tehdy, kdy ti okolí začíná říkat, že ti to sluší a že jsi akorát), tak si najedou myslíš, že jsi na pomyslnném vrcholu.  Všechno znáš a jsi nejlepší. A začneš si v duchu říkat, že teď už ses "tam" dostala, není co zlepšovat a je na čase si dopřávat a přestat se omezovat...

 Zkrátka jsem dospěla  do stádia, kdy moje cvičební návyky a stravování upadly do těžkého stereotypu a nenalézala jsem žádný důvod se překonávat, zpohodlněla jsem a čekala jsem výsledky za nic a dělala ze svého života strašné halo, pořád jen žvanila a skutek utek.
Rozhodně pořád nejsem tam, kde chci být a
       Abych pravdu řekla, velký podíl na mé demotivaci a znechucení se stal fitness boom na facebooku a  přehnaný zájem o bikini fitness. Najednou všechny hubené holky s plochým břichem  jdou závodit a přitom ruce mají jako párátka.
Nechci pomlouvat, každý jednou začínal, ale přece není možné, aby se někdo ze dne na den rozhodl, že bude bikinkou a už za půl roku po šílených sacharidových vlnách stál na pódiu. Přece máme za to ( teda ještě doufám a pořád se to omílá), že "je to běh na dlouhou trať".

Nelíbí se mi, kam svět fitness dospěl, a že už to nemá nic společného se zdravým životním stylem.  Že se vitamíny a tělu prospěšné látky v přírodní formě nahrazují těmi v krabičce s pilulkami. Že všichni běhají na páse v posilovně, místo toho, aby se proběhli venku na čerstvém vzduchu :(
Chci, aby jsme se všichni navzájem podporovali, fandili si a ne se jen pomlouvali za zády...


A další věc.
"Hej Karle, ty máš stehna, už to stačí, už neposiluj" nebo "začínáš vypadat jako chlap"
Což si osobně nemyslím, ale v kombinaci s větším procentem tuku, které vlastním, tak to působí víc než hrozně.
Dřív jsem se bránila, protože jsem taková chtěla být- největší. Postupně však zjišťuji, že posilovna není v mém životě nejdůležitější a že ji mi opravdu líto, těch šatů, které už přes ramena nedopnu :D Nejsem a nechci být vymletá bedna, co bude mluvit pořád jenom o tom, kolik zvedne na bench :P Miluju jídlo a nechci svůj jídelníček omezovat jen na vločky a kuře s rýží.
A ten, kdo se činkám oddal na sto procent a je spokojený, tomu srdečně tleskám.
Tohle není život pro mě :)

A co tedy dál?

Prostě žít spokojený život, cvičit pro radost i vlastní překonávání se, zkoušet nové recepty,radit začátečníkům a pomáhat jim z komplexů těla, kterou jsou v měřítku hodnot naprosto zanedbatelné.
Běhat v dešti, dát si skleničku dobrého vína...
nebo dvě
i tři  ( Karolíno brzdi) :D
smát se do křečí
tančit, zpívat a hrát folklor
a hlavně neřešit zbytečnosti :)

Stay positive and healthy :)

Budu ráda, když se zase najde někdo, kdo bude mé články číst  nebo také  přihodí mouku do mlýna.

Mějte se a užijte si víkend :)

Selhání aneb nezdařená dieta

... a já už musím být tááák trapnááá, když  každé psaní začínám slovy "omlouvám se všem zbylým pozůstalým sledujícím, že aktivně svými články nepřispívám... amen "

Teď už vážně.
Z minulého článku (ano, ten, který byl napsán asi před tisíci lety) jste se mohli dozvědět, že jsem na začátku podzimu rozjela rýsovací dietu.
Kamarád mi sestavil jídelníček. Byla jsem celkem hodně motivovaná, odhodlaná,vydržela jsem to 7 týdnů. Ale výsledků moc nepřišlo (váha spadla jen o 3 kg, centimetry se o něco pohly, břicho splasklo ale nic extra) Proč?
No...
Protože jsem jídelníček pokaždé neuhlídala, na rovinu řeknu, že jsem to v některých případech opravdu nedala. Jakožto věčně zaneprázdněný člověk, co musí být všude zapojen nebo něco organizovat   tak o víkendech nebývám doma, spousta vystoupení s folklorem, cimbálovkou a mohla bych pokračovat, protože opravdu nebyl ani jeden týden, kdy bych nemusela improvizovat, přehazovat tréninky a rest day nebo v krizových situacích shánět alespoň vaničku tvarohu. Jako příklad můžu uvést školní výlet do Prahy, kde jsem sice vezla navážené ovesné vločky, krabičky na dva dny, ale potom jsem neměla možnost a hlavně čas se alespoň něčeho najíst Takže jsem to řešila šťávou z uga, zeleninovými saláty, rýží v asijském bistru, ale,už to nebyla ta striktní dieta a tam byla chyba...

A co z toho všeho? Rozhozený metabolismus, únava, nevyspanost (z množství vypité kávy jsem ani usnout nemohla a ráno jsem vypadala jak chodící zombie), křupající kosti (hlavně trhání v levém rameni a pravém předloktí), svalovky a tiky v oku. A nejvíc mrzí to, že mí milující rodiče všechno jídlo hradili a bylo to k ničemu (v mém případě).
Automaticky mi kupovali všechny suroviny a strašně mi pomáhali. Nedokážu ani spočítat, kolikrát mi maminka chystala krabičky, když jsem nestíhala nebo když mě pro mě taťka přijel po tréninku.  Párkrát došlo i na ostřejší slova, jestli je to opravdu nutné a proč to vůbec dělám. Jsem jim za to neskutečně vděčná ♥ A chudák bráška si jednou ani nemohl udělat míchaná vajíčka, prý, že už máme velkou spotřebu díky Karolíně:(

Definitivně jsem jídelníček přestala dodržovat někdy v listopadu poté, co mě vyčerpáním skolila angína a bylo mi tak příšerně a řekla jsem si dost. Tohle nechci! Nebudu do sebe cpát spalovače, umělé sladidla a doplňky stravy. Proč bych do sebe měla házet pět tabletek vitamínu C za den, když ho můžu mít v přírodní formě? Už jsem to nebyla já, nebylo to moje nadšení do vaření a zdravého životního stylu, protože tohle se zdravím doslova hraničilo...
Teď nechci toho kamaráda shazovat, že to asi sestavil špatně (ale upřímně, žádným kurzem neprošel a certifikovaný není, jen soutěží), ale prostě mi to nevyhovovalo. Chyba byla i na mé straně, o tom žádná.
Jednoduše řečeno, není to co doopravdy chci. Nechci závodit (nikdy neříkej nikdy :D) , nechci si zničit zdraví a ve čtyřiceti si tlouct do hlavy, proč jsem to vlastně dělala...

Takže víceméně, to co jsem si za těch sedm týdnů šíleným způsobem shodila, jsem měla rázem zpátky, protože se nehlídám, jídlo si nevážím a taky občas prasím. Ale cvičím vždy s nasazením, protože mě to nesmírně baví ♥ (jak kontraproduktivní :D) Problém je ale v tom, že kardiu jsem moc nedávala (kdo jo?  :D), takže jen zvedám a rostu a kdybych nebyla jak váleček, tak by možná i nějaký sval šel vidět :D hehe

Musíme nést i neúspěch a uznat porážku.
Haters se teď musí usmívat, že jsem to zase nedokázala. Sdílela motivační obrázky, tvářila se jak vítěz  a měla plnou pusu keců. Sliby chyby a skutek utek.
Ale já se nevzdám, protože nemůžeš porazit člověka, co se nevzdává...
Budu dělat co mě baví a jednou to budu mít! Ale teď jsou Vánoce a já jím páté přes deváté a vůbec mi to žíly netrhá :D

Dietím

Diety jsou na prd. Drastické jídelníčky, které nám servírují  neodborníci přes výživu na internetu a v časopisech  jsou nanejvýš směšné, a co víc nebezpečné. Nejvíc k popukání jsou ty, které slibují úbytek na váze 1kg za den. :D  (to mě vždycky rozseká, jak sekačkou).
Marně dnešním mladým puberťačkám vysvětlíte, že držením hladovky zhubnou. Ve svých třinácti jsem si to naivně myslela taky. Po čtyřech dnech jen o jablku a vodě jsem byla bledá jak stěna a málem jsem odpadla. Ale naštěstí jsem se o to víckrát nepokoušela.A na druhou stranu dietní kolou to taky nevyřeíte :D Chce to něco víc. Je to blbost, dávno už to vím.

No, ale k čemu se chci dostat. Takové ty blbé kecy, stylem: co to držíš za dietu, aha ty zase hubneš apod, když mě někdo viděl jíst s krabičkou v ruce. A milionkrát  musíš  vysvětlovat, že žádnou dietu nedržíš, že jen jíš zdravě,dáš si kdykoliv dáš na co máš chuť, že ti zelenina a tofu šmakuje a jediné co dodržuješ je pravidelnost...
Jenomže tobě to nestačí, chceš se zase zlepšit, vystoupit z komfortní zóny a posunout vlastní hranice. A to si žádá řád a striktní pravidla. 

 Po vyžraných prázdninách ( s krycím názvem objemovka) jsem do toho už musela prásknout :D
Tak jsem poprosila kamaráda, který je právě v přípravě na podzimní soutěž, jestli by mi nepomohl s jídelníčkem a tréninky. Ten na neštěstí  souhlasil a nastavil mi to "zlehka".
Jakožto požitkáře všech orientálních potravin a milovníka pestré stravy bylo pro mě zklamáním, že celé dny budu jíst jen vajíčka, rýži, zeleninu,maso a tvaroh :P Bylo mi to osvětleno jako, že dieta musí být prostá- v jednoduchosti je krása. " Máš zatím 300g sacharidů na den, žádné cukry, když budeš mít chuť na sladké žvýkej, jo a pij kafe, ať tě přidrží při životě."
Tak jo. Jdu do toho.
Peklo začalo.

• Den první: ta placka z vaječných bílků a vloček je bez chuti. Já chci svoji  kašičku s datlovým sirupem, ovocem a oříšky. Při každém doušku kávy hážu ksichty- fakt mi to nejede. Jupí, rýže s masem- mňam. Dala bych si dýňovou polévku- zamítnuto! Tvaroh s vajíčkem a bez medu, to je mučení :P
• Den druhý: rozvařila jsem rýži, šklebím se při pití kafe. Mamka mi koupila dvě láhve javorového sirupu- kruci mami, proč mi to děláš? :( Večerní tvaroh s vajíčkem zbouchám jak malinu, jo to mi sedlo.
• Den třetí: přijela jsem domů z posilovny. Babička slaví narozeniny. Na stole páté přes deváté. " Co si dáš Karolínko?" " Ehm, kávu prosím :D" Vytáhnu si krabičku s rýží a masem a zase bagruju. Pak vytuhnu na gauči .
• Den čtvrtý: Mám moc bílkovin i sacharidů, jsem unavená a a mám problém všechno spořádat. "Ok, tak to stáhneme na 200g na den", kafe už mi nevadí. Bratr mě označil za magora, když odebírám z váhy zrníčka rýže, protože jsem dva gramy přestřelila.
• Den pátý: Cože? Jen 50g vloček, 1 vejce a 4 bílky? Cože? Tolik málo rýže, a masa jen 100g? Si děláte srandu. Hladomor!
• Den šestý: Podrážděná, hladná. Nemluvte na člověka v dietě. Prosím dejte mi kávu. Kolik je hodin? Mám hlad. Křupe mi v levém rameni, jsem aj chřestýš.
• Den sedmý. Hody. Řízky, chlebíčky, kačena, zelí, slivovice, zákusky. Všichni se přejedli, a skučí u televize a já si v rohu žvatlám rýži. PS. škodolibý výraz :D 

A ještě pár poznatků:

Mamka šílí, protože do mě spadne 42 vajec za týden :D

Kávu  už piju skoro jako vodu- závislá.

Zařadila jsem do jídelníčku i spalovač (tabletky smrdí jak seno :P)

Tréninky 3+1  musím odjet co nejrychleji, abych funěla jak nosorožec :D a max. do 45 minut i s kardiem, takže v posilce straším každý den.

Kdo mi šáhne na jídlo je synem smrti (brácha promiň za ten škrábanec).
Můžu si dopřát colu bez cukru, ale z vlastního přesvědčení, že je to hnus, si to co? Nedám!

Včera jsem měla tak nesnesitelnou chuť na sladké, jenom z toho, že  kamarádka cucala bombari.

Koupila jsem si dvoukilový pytel s basmati rýží a jsem šťastná jak blecha ♥

Je to těžké, hlavně psychicky. Kdo to nezkusil, ten neví. Doma v kuchyni a všude kolem je tolik dobrých jídel, znáš jejich chutě, vůně se line vzduchem a ty víš, že nesmíš.Někdy si připadám mimo realitu, zmatená, po kávě hyperaktivní, po tréninku neschopná. Ale všechno mi to stojí za to, protože já to chci, mám sen a za ním si jdu. :)  Jak říká trénér: " Zatni zuby a stay hungry."

dlouho nebyla posilovna prázdná a jenom pro mě :D

motivační pohádka na dobrou noc :D

a zítra zase... :) už se těšíím

V hlavní roli: snídaně

Tak schválně...
ruku na srdce...
kolik z vás pravidelně snídá?

Ráno nemám hlad
Nemám čas  se nasnídat
Do oběda vydržím
Tyhle výmluvy zkrátka neberu a neměli by jste je brát ani vy!

 Já osobně jsem se snídat taky musela naučit. Jedla jsem jen občas, o víkendu, kdy se celá rodina sešla u stolu a to byly buď buchty s čajem, párky s rohlíkem, tavené sýry, salámy, občas vařené vejce nebo chemický hnus v podobě čokoládových kuliček nesquik.
V  týdnu jsem to zazdívala úplně. Do školy jsem chodila hladná a místo kvalitní snídaně jsem si v bufetu koupila slaninové rohlíky,dvacet deka pařížáku nebo koblihy (fuj!).
Trvalo to nějakou chvíli, než jsem se snídat opravdu naučila. Ze začátku jsem se doslova nutila, abych do sebe něco dopravila, neboť se mi dělalo na zvracení. Tělo na ranní přísun energie nebylo zvyklé a bránilo se. Dnes bych už bez snídaně nevyšla ani ze dveří (to si raději nechám ujet autobus) :D

Mimo to snídaně hraje klíčovou roli v jídelníčku a je odpovědna za to, zda večer nevybílíte ledničku. I samotná Jillian Michaels (bohyně ve světě fitness) ve své knize Vyhrajte boj o štíhlé tělo, klade velký důraz na to, aby snídaně nebyla promlčena: 
"Nevynechávejte žádné jídlo, hlavně ne snídaní.Pokud vynecháte porce, klesne vám hladina cukru v krvi, vyvolá tak nestabilitu inzulinu, což způsobí přejezení, až nakonec budete jíst. Studie ukázaly, že když máme velký hlad, jídlo chutná o 25% lépe, což přirozeně vede k přejídání."

Tady je pár důležitých bodů, které by jsme si měli uvědomit a mít je na paměti:

• snídaně by měla tvořit 25% z denního energetického příjmu
• jakmile nebudete snídat, tělo si začne brát zásoby ze svalů= nebudete přibírat na svalové hmotě, budete hubnout a naivně si myslet, že vám mizí tuk
• správná snídaně musí obsahovat komplexní sacharidy (celozrnné pečivo, ovesné vločky, mussli, obilné kaše, ovoce) lehce stravitelných bílkoviny (kvalitní šunka, cottage sýr, vejce, riccota sýr, bílý jogurt, tvaroh), zdravé tuky (oříšky, semínka trochu másla, oleje) a vlákninu (ovesné vločky, semínka, zelenina)
• nezapomínejte  na pitný režim (čaj, neslazená káva, čistá voda, mléko, pomerančový džus)
• po probuzení vypijte sklenici vlažné vody ( plátek citrónu není na škodu) na nastartování metabolismu, a po 15 minutách se nasnídejte, 
• snídejte max. do1 hodiny po probuzení (čím dříve se najíte, tím rychleji dojde k doplnění vyčerpaných zásob)
• pokud vynecháte snídani, tak zapříčiníte tomu, že budete celý den unavení, bude těžké udržet pozornost a vaše okolí bude znechuceno vašim nevrlým a protivným chováním (a to jako fakt!)
• jestliže cvičíte ráno na lačno je dobré si vzít alespoň banán a po tréninku si dopřát vydatnou snídani 
• nikdy nejezte ve spěchu, přivstaňte si dřív a jídlo si v klidu vychutnejte
• jestliže nemáte po ránu hlad, tak jste pravděpodobně večer jedli jak otesánek, proto je lepší mít poslední jídlo 2h před spánkem, tudíž chodit do postele mírně hladoví, takže nebudete ponocovat a tělo se během spánku zregeneruje; to je taky důvod proč se tolik fitnessáků (mou osobu nevyjímaje)  těší na to, jak se ráno nadlábnou :D

A co snídám já? Tady jsou mé nejoblíbenější snídaně:

1) Bez KAŠE prostě nefunguju! Připravuji si ji na mléce, kdy vločky zaliji mlékem a dám do mikrovlnky a nechám odstát, až pěkně nabobtnají (dřív jsem mléko zbytečně vařila na plotně, mnohdy i přeteklo a já se mohla navztekat :D)
-přidám ovoce, oříšky (vlašské, piniove, pekanové, mandle, hlavně nesolené!!!), kokos, lžíci holandského kakaa, karob, goji, semínka (slunečnicová, dýňová, chia), čtvereček hořké čokolády nebo lžíci  malou lžičku arašídového másla zakápnu datlovým, javorovým nebo rýžovým sirupem (jo, patřím k mála lidem, kterým nechutná sirup z agáve, sama nevím proč :P)
- a pokud vám už ovesné vločky lezou krkem, tak je střídejte s instantními obilnými kašemi ( např. jáhlová, rýžová, pohanková, výborné jsou kaše NOMINA od Nominalu)
2) míchaná vajíčka na cibulce s rukolou a žampiony, celozrnný lisovaný chléb+ zelenina, olivy
3) banánovoovesné lívance (ovesné vločky nechám rozmočit v teplém mléce, přidám banán, jedno vejce, dle chuti chia nebo skořici, smažím na teflonové pánvi bez oleje), + rozmixovaný tvaroh s medem nebo kakaem, ovoce a oříšky
4) zapečené celozrnné tousty s  šunkou, mozzarellou, rajčaty, bazalkou a olivami + zelenina
5) bílý jogurt s banánem, moruší, oříšky
6) zapečené ovesné vločky s tvarohem, banánem a broskví
7) pohanka nebo jáhly na vařené na mléce s jablkem nebo jahodami
8) celozrnné tousty zapečené s arašídovým máslem a banánem + kokosové mléko (kombinace no.1 ♥)
9) smoothie z mléka, tvarohu, ovoce a zeleniny (kombinace dle zásob a chuti :D)
10) celozrnné pečivo, cottage sýr, zelenina (miluji s čerstvou kedlubnou)
11) ředkvičková nebo tuňáková pomazánka s tvarohem s plátky knackebrotu+ zelenina

Závěrem chci říct, že fantazie meze nekladou, můžete kombinovat cokoli, co splní váš kalorický příjem a je kvalitní surovinou :) A proto přikládám také pár fotek mých ranních kašičkových kreací pro inspiraci :D

 A co nejraději snídáte vy? Jaká je Vaše oblíbená kaše? :)

Jsem zpět!... už bylo na čase :)

Ahoj, ahoj, ahoj,
upřímně netuším koho ještě zdravím, hádám, že většina mých odběratelů se už dávno odhlásila (proč by taky sledovali blog někoho, kdo článek napsal naposledy na Velikonoce?)...
...no zkrátka jsem zase tady! 
Byla jsem tu pořád, od mého fitness světa jsem se nevzdálila, jen toho bylo ke konci školního roku na mě trochu moc. Učila jsem se na fce, po dvou týdnech v Anglii jsem se snažila dohnat školu, neměla jsem náměty na články, zkrátka ani čas ani chuť. Každý den v posilovně, do noci u plotny se sešity v ruce, spánek nepravidelný a krátký, pořád v jednom kole a nezastavila se. Byla jsem už deprimovaná, protivná na své okolí, byla jsem fyzicky i psychicky vyčerpaná. Po vodáku, kde jsme týden splavovali Moravu jsem dostala angínu (to jsem si fakt přála), takže jsem si na týden zůstala v posteli, konečně si odpočinula, nabrala nové síly a urovnala jsem si to v hlavě. Známky jsem si na poslední chvíli doopravila (doteď nechápu, jak jsem za tak proflákaný půlrok mohla mít jen tři dvojky :D).

Hned na druhý den po vysvědčení, třídní akci jsem odjela do Prahy pracovat přes prázdniny. Jako minulý rok jsem tam měla zařízenou brigádu jako servírka v jedné řecké restauraci na Žižkově. Byla jsem odhodlaná hlídat si jídlo a pravidelně se hýbat, ale  původní záměry se mi podařilo dodržovat sotva první dva týdny. Navštěvovala jsem Hit Fitness na Flóře, ale za pár dní byl můj režim kompletně narušený- jednak, že jsem se z práce vracela pozdě v noci, načež jsem dospávala do oběda, nestíhala jsem, takže jsem jedla vždy ve spěchu nebo jsem se cpala proteinovýma tyčinkama (místo toho abych si dala kvalitní oběd),v práci koštovala středozemní speciality a začala pít kafe, v noci chodit po barech (ale vždy dopadnout dobře). V horkém počasí padlo nejedno pivo či drink a taky nezkrotná chuť na sladké, kterou jsem uklidňovala mrkvovým koláčem a čokoládovým cheesecakem. Dusné počasí mě nedonutilo cvičit a do fitka se mi už potom taky nechtělo. Zato jsem chodívala několikrát do týdny běhat (aspoň něco)... Stravu jsem taky flákala, ale pořád jsem si říkala, že jedna věc mě přece nezabije, ale těch prohřešků,(jako třeba skoro půl kilo rýže s jogurtem o půlnoci nebo skleňák medu za pár dní) bylo víc a víc. Měla jsem vysoký příjem sacharidů, porce ač zdravého jídla,  jsem si dělala jak pro slona... měla jsem hlad, měla jsem chuť, užívala jsem si jídla :D

Podtrženo sečteno na začátku srpna: jsem za jídlo utratila nehorázné peníze, svaly  povolily, břicho se zvětšilo a celkově jsem se oplácala, plus mínus nahoře 3kg, pleť se zhoršila, proměnlivá nálada z toho jak si to sama sobě kazím :P

Domů jsem přijela teď ve středu s tím, že zase najedu na svoje návyky a všechno bude ok :) Je to pro tělo šok, všechno jsem si dovolovala a brala to strašně easy. Všichni dobře víme, že strava je 70% k úspěchu a to mě vždycky přesvědčí :)
Jsem zpět, cítím, že tělo chce pevné pravidla a já jsem se rozhodla, že si udělám pár vlastních výzev, nakopnu si zadek a budu to zase já :) Budu psát a zítra napíšu další článek, protože se toho hodně změnilo, objevila jsem nové věci, zkusila nové recepty  a navíc mám strašně moc fotek jídel pro inspiraci ;)

InBody měření a skvělý den :)

Uf, kde začít.
Takový článek jsem ještě nepsala, ale upřímně jsem se těšila, až budu moci ukázat nějaké  lepší  výsledky.
Jak možná z předcházejících článků víte, s hubnutím a psaním tohoto blogu jsem začala skoro před rokem ( za měsíc budeme slavit první výročí- juch juch). Jak jsem celý rok prožila napíšu v narozeninovém článku :)

Dnes bych se chtěla podělit o zprávu, která mi zlepšila i tak dobrý den ( dobrý protože začínaly prázdniny) šla jsem si totiž zjistit, jak to se mnou vypadá a zdali mé úsilí bylo ku prospěchu či nikoliv...
Řeč je o měření InBody! A co že to vlastně je?

InBody 230 je taková šíleně drahá věcička ( kolem 150tisíc.), přístroj nevelkých rozměrů, na který si stoupnete, uchopíte do rukou páčky ( ha a právě jsem si vzpomněla na mimoně- pááčku, hračku, jo aha pááčku :D), tak vám změří nejen celkovou váhu, ale  podá detailní analýzu o složení těla. Hmotnost svalů, tukové tkáně, vody v těle, minerálních látek, BMI index, určení obezity. Také  rozebere části těla v procentuálním hodnocení včetně  doporučeného denního příjmu kalorii, vygeneruje běžný rozsah k  vaší výšce a věku aj . No prostě něco, co naše obyčejná váha v koupelně prostě nesvede :D
Samotné "skenování" zabere několik minut, ale hlavní je následná konzultace nad údaji, grafy a procenty, kde krásně vidíte kolik vám váží svaly na ruce, že na nohách máte víc tuku, jestli máte otoky, zdali jste v kondici, jaké jsou proporce vašeho těla apod. Obvykle cca za půl hodinky je po všem :) Obdržíte áčtverkový papír s hlavními výsledky a odkráčíte domů.

Na minulý čtvrtek jsme jeli celá rodinka na nákupy na Vsetín, tak jsem tedy odhodlala a objednala se k certifikovaném poradci  k paní Mgr. Martině Bierské (http://www.poradnamartina.cz/), ke strašně milé usměvavé paní, se kterou jsem pak diskutovala o výživě a kulturistice ještě další hodinku a bylo to moc fajn :) Měla ze mne radost, že mi nemusí moc vysvětlovat, že už něco vím, a dokonce se i divila, co já tam vlastně vůbec dělám, když žádnou odbornou pomoc nepotřebuji :D

mám svalnatější nohy :D to bylo asi po leg day, co jsem měla den předtím :D

Odcházela jsem se strašně dobrým pocitem, spokojená, že všechno funguje jak mám, že už mám dle výsledků muskulární (svalnatou, sportovní postavu, yeaah! ), že mi nic nechybí a že jsem absolutně zdravá :)

Plánovala jsem taky, že si dám pěkně cardio a půjdu plavat do městských lázní. Dávala jsem si na čas, stavila se ještě u taťky v práci ( kde mě spolupracovníci po dlouhé době ani nepoznali :D).
V klidu jsem si zašla do obchodu, najedla se, ale když mi pak taťka oznámil  v kolik je velitelský čas, že musíme ještě  vyzvednout mamku od kosmetičky, tak jsem vypálila k vodě.
V časové tísni jsem stihla přeplavat pouze 30* 25m bazén, přitom jsem si ještě dávala pozor na svůj palma culík, abych si nenamočila vlasy ( venku ten den děsně foukalo a to by nedopadlo dobře). Což se ovšem nepodařilo, protože nějaký pán super plavec se strašně předváděl,  musel mi dát najevo, že je v té dráze pro kondiční plavání rychlejší, proto usilovně plaval kraula a stříkal vodou všemi směry, takže jsem ve výsledku vlasy stejně mokré měla :P
Mimochodem, byl tam celkem pěkný vypracovaný plavčík, který po mě občas hodil očkem ( jo jasně :D) ale já dělala, že mě nezajímá :D

Potom jsme jeli do Kauflandu nakoupit na svátky. Byla tam doslova kalamita! Prázdný košík nebyl skoro žádný, lidí všude kolem, tlačenice, hrůza, děs. Bojový úkol zněl jasně- co v nejkratším čase se odtud dostat ven ( miluji když létám se zeleninou mezi uličkami :D). Celá rodinka se pak setkala u pokladen, kdy si každý nesl svůj náklad ( já tvaroh, tvaroh, okurka, tvaroh, rajčata a zase tvaroh :D ). Mraky jídla a taťkův účet byl zas o něco chudší.

V DM drogerii mi maminka koupila sójové mléko od Alpra, bulgur od Alnatury a proteinovou tyčinku Sportness s příchutí cookies, protože jsem po plavání začínala mít hlad ( recenzi na ně taky bude :)

A pak jsem zabrousila do Sportisima. Dostali jsme s bratrama  od babičky peníze na Velikonoce, že prý nám sladké kupovat nebude, ať si koupíme něco sami ( jupí babi, konečně to někdo pochopil! :D).

Vzhledem k tomu, že z posilovny začínám mít z těch těžkých činek  mozole  a hlavně, že mi to bradlech klouže, tak jsem měla jasnou volbu- rukavice na posilování. A nic víc si Karolíno už nekoupíš!
... jo jasně :D znám se
Jen tak náhodou jsem tam přehrabovala stojan s funkčními triky a našla jsem tam tohle fialové od Arcore jen za 299,- poslední S :D juch juch!

Dojeli jsme domů s jídlem jak pro malý polský zájezd.
Challenge no.2:  všechno to vyskládat do ledničky.
Jako bylo toho fakt hodně, ( zelenina kam se podíváš :D), celou tu dobu jsme se smáli, že to tam nedáme ( tak tak se to tam vlezlo :P) Taťka nakonec trefně  prohlásil, že je to bylo hotový tetris :D

A protože byl zelený čtvrtek, tak jsem uvařila špenát s volským okem a brambory. Všechno bylo zelené, dokonce i taťka :D

(Ne)nudný článek o tom, jak nestíhám

Momentálně prožívám něco, co bych nazvala jako " krizi neblogerů", ta předpona je schválně, protože to, že článek napíšu jednou za milion let, se za blogerskou aktivitu, dle mého, vážně považovat nedá. Vy ostatní, pečliví a svědomití, pravidelně postujete kvalitní články plné nových receptů, tréninků a užitečných rad a já si jen v duchu klepu do palice a tiše závidím ( a hlavně slintám). A pak, když mám nějakou novinku, příhodu a kdo ví  co ještě- než se odhodlám to sepsat, už je to pasé...

Nestíhám ( kecy, kecy, kecy), většinu času prosedím ve škole, vypotím v posilovně,  projím v kuchyni, prospím v posteli...  ale zvláštní na tom je, že si vždycky najdu dostatek času, abych se dokázala být po celou dobu online a spamovat svými  zajímavými příspěvky na fejsbuku. Nejhorší na tom je, že si to všechno uvědomuji, a navíc neučiním žádné opatření, abych tomu  zabránila :P

Každoroční hektický závěr školního roku se blíží, diář se mi zaplňuje, jedna akce za druhou, skoro žádný víkend volný, plno vystoupení, oslav, svateb.Vždycky to tak u mě bylo nabité a asi vždycky bude. Jo to jsem já, dobrý den, těší mě :D

• hoří termín ( klídek, mám ještě měsíc), kdy mám odevzdávat seminárku z dějepisu. Ovšem mé "skvělé já" si muselo vybrat zase něco extra, takže  píšu o egyptských pyramidách. Jediné co jsem pro to zatím udělala bylo, že jsem se podívala na 40ti minutový dokument, ze kterého jsem si vypsala asi 8 A4 poznámek a z těch šílených jmen ( dobře já!) 

• za tři týdny  odjíždím do Oxfordu na studijní pobyt, takže zameškám školu ( zase) těch 14 dní musím dohnat, a proto se teď přes prázdniny musím všechno našprtat, následně se vyvolat a mít pokoj

•  po příjezdu jsou hned týden na to, na začátku června jsou FCE zkoušky, takže budu  ponořená v papírech cvičení a příkladů, nemyslet jinak než anglicky, snažit se do té makovice nahnat co nejvíc gramatiky, frázových slovech a dalších spešl frází, abych se vyhoupla na pomyslnou úroveň, aby mi hodnotitelé tu inteligenci zbaštili :D Ne vážně mi na tom certifikátu záleží a hlavně tu dlouhou přípravu už chci mít za sebou, takže to teď nevzdám ( i kdybych měla vynechat leg day!)

• o den později odjíždím se třídou na vodák ( kde se nejspíš dobrovolně utopím, pokud budu mít z těch zkoušek špatný pocit)

• ještě musím dořešit brigádu v Praze. Pokud to vyjde a budu pracovat tam kde loni, mohly by jste se Pražandy ( i Pražáci) ozvat a mohli by jsme si někde společně zajít do fitka nebo jen tak zaběhat :)

• na Spartan Race letos ještě nepůjdu ( ačkoliv bych strašně chtěla) ze dvou prostých důvodů: a to, že si na něj ještě netroufnu. Co si budeme povídat, jsem ještě slabé máslíčko :D a hlavně, že Liberec se je tak trochu z ruky a neměla bych se tam jak dostat

• a taky bych si měla začít dělat řidičák :D 

Doufám, že to všechno zvládnu ( když se na čas odhlásím z fb, tak určitě) :D a pak si budu užívat zaslouženého odpočinku ;)

Noví pomocníci do kuchyně a hory jídla

Žeru jak tank! Ale to už o mě možná tušíte, a já si to taky začínám uvědomovat.

Na posezení dokážu sníst celou okurku a to ani nemrknu ( hlavně v pátek ve folkloru si ji dopřávám s nízkotučným kefírovým mlékem), všichni mají blbé poznámky, ale beztak mi ji jen závidí :D

Miluji pondělky, ačkoliv těch 11 hodin ve škole je vysilující, vždycky přežívám s pocitem, že pro mě přijede maminka a pojedeme doplnit zásoby, které jsme o víkendu vyžrali :D ( doslova :D)

Vždycky vybílím PennyMarket, poberu všechno ovoce i zeleninu, naházím si tam jogurty, luštěniny a pak jen mamča u poklady obrací oči, kolik za mne zase vyplázne :D A to ještě nepočítám to, co do košíku naházela ona :D

to je prosím můj klasický pondělní nákup, jenom pro mě! :D Ne kecám, samozřejmě se i rozdělím, výhodou je to, že o tyto suroviny u nás doma moc bitka není. Ale záhadně mi mizí banány :D 

další z pondělních nákupů :D

Dlouho jsem snila o digitální kuchyňské váze, protože jsem potřebovala zjistit, jestli vážně jím jak otesánek a abych dokázala odvážit suroviny pro pečení, protože jsem absolutní lempl a neumím to s tou, se kterou se to musí závažím vyrovnávat :D

Tak jsme objednali v den bez poštovného na Tchibu tuhle červenou placku, která teď visí v kuchyni na praktickém místě na stěně :) 

Stála 399,- a rozhodně si myslím, že to nebyla špatná investice ;)

Další super pomocníkem z Tchiba je tento multifunkční sekáček na sekání bylinek, oříšků, ovoce i zeleniny. Miluji kuřecí kari placky s celerem, ale vzhledem k tomu, že mě nebavilo vytahovat velký mixér, abych na kostičky posekala celer, a celkově umývání toho robota zabralo víc času než samotné sekání, tak jsem si tuto baštu dopřávala jen raz za uherský rok.

S tímto zeleným hříbkem mi to zabere 15 sekund a mytí takové malé nádobky mi vůbec nevadí  

Vyhrála jsem ho na plese, ale kdybych o něm věděla dřív, tak si ho už dávno koupím! A vy si ho můžete pořídit také za fantastickou cenu 499,- na:  https://www.tchibo.cz/multifunkcni-sekacek-p400048534.html

( teď si připadám jak Horst Fuchs v teleshoppingu o půl paté ráno na Nově :D

Používáte také kuchyňské roboty, nebo jste zastánci tradičního ručního sekání? :)

To je prozatím z mé strany všechno,až na něco nového narazím, určitě o tom zase napíšu :)

Food diary II.

Uvařím, vyfotím a potom teprve jím :) Doma se mi už smějí, že než já si to všechno naaranžuji, dojdu pro foťák, pětkrát to blejsknu ze všech úhlů, že už to ani teplé mít nebudu. No co, nemůžu přece zanedbávat svoje čtenáře a tak fotím každou kravinu, každé sousto :)

sobotní snídaně v posteli :) Nomina vícezrnná kaše, jahody, banán, arašídové máslíčko, makadamové ořechy, slunečnice, datový sirup

žitné těstoviny, quinoa, originál tofu, vařené fazolové lusky, vejce na tvrdo

zase lívance, zase jahodové :D ( už si připadám trapně, všechno s jahodami, ale poslední vanička padla včera) :D

celozrnné pšeničné těstoviny, restovaná zelenina, kuřecí maso, jogurt, mix salátů

lilek zapečený s kuřecím masem, hermelínem,  celozrnné pšeničné těstoviny, moc moc zeleniny :) se ti povedlo mami :-*

kopřivový detox ala kopřivový špenát, lněné semínko, uzený kapr, červená čočka, kopřivový čaj :)

rýžová Nomina, mražené lesní plody, kešu, kokos, javorový sirup

první grilování v sezóně :) špaldová placka  ( špaldová mouka + vlažná voda), kuřecí maso v jogurtu, bylinkách a chilli, zeleninový salát

můj první flapjack ♥ moje nová závislost :) tenhle je datlový 

těstovinové duo - moje žitné s lusky, vejcem, quinou, spolužačka kukuřičné s kukuřicí, cibulí a paprikou :)

jestli je něco lepšího než grilovaný lilek, rajčata a žampióny, tak sním pytlík chipsů :D naprosto jednoduché, delikátní ♥ + kuřecí maso v jogurtu, bylinkách, jogurt, zelenina, tzatziki koření

žranice po leg day, zasloužená ! :)

jahodové lívance, tvaroh, javorový sirup a jahody, které už mi lezou krkem :D dám si pauzu

rýžová nomina kaše, mango, kiwi, goji, slunečnice, karob, javorový sirup

premiéra s cizrnou  ( nom, nom) :) + svíčková, vepřové maso vařené, zeleninka :)

mega snídaně pro ty, co si ponocují do noci jak králové a ráno umírají hlady ( tu druhou půlku celozrnné bulky jsem snědla až na sváču, takový jedlík nejsem :D ) + nomina rýžová, kiwi, pekanové ořechy, chia semínka, lesní plody, javorový sirup

hovězí roštěnky, rýže, polníček, ledový salát a okurka 

zeleninové trio i na večer + 2 vejce na jarní cibulce s celozrnnou bulkou ( která na fotce nebyla zachycena :D)