středa 14. října 2015

Podzimní běhání ala ať je vítr nebo mráz

Ahoj a nazdar :)
Slíbila jsem, že budu psát. A taky budu! Snad.... Když bude o čem..(beztak to budou jen historky z mého daily life :D ).
Dnes cítím, že mám literární múzu (jinak bych  neseděla v 7:06 před monitorem s takovým nasazením :D).
V první řadě bych Vám ráda představila nového miláčka, partnera, domácího mazlíčka, přítele v nouzi, zkrátka věc, na kterou jsem si brousila zuby už hodně dlouho a její koupě byla spíš nutností než rozhazováním peněz (ano, nelituju ničeho :D).
Mnozí na Instagramu už včera nejspíš postřehli, že je tady řeč o běžeckých botech.
Uaaaaaaa :-)

Své staré, prošlapané Nike Revolution 2 jsem musela odložit stranou, protože jejich stav byl víc než žalostný. 
A tak jsem si slavnostně nakráčela do Hervisu, abych si nechala poradit. Ve výsledku jsem zjistila, že jsem běhala v dosti špatných modelech nejzákladnější řady a že pro mě, jakožto zapáleného běžce, který běhá vícekrát za týden, je už kvalitní obutí žádoucí.
Okej... Tak se plácnu před kapsu. 
Pán prodavač-odborník  mi nabízel jedny černé Nike Zoom Winflo,ale víš co, ehm... když se ti zkrátka  nelíbí, tak....
Tak jsem šla o dům dál a potkám Nike prodejnu. (Ano, ta bílá fajfka mě hypnotizuje a já jsem úchylná, naivní a zároveň jasný cíl marketingových tahů, čili nejspíš platím za značku a blabla... Miluju předražený Najk. Tečka :-D
A co nevidím?
Na stojanu majestátně leží Zoom Air Structure v mé oblíbené barvě a poslední model v mé velikost!
Osud?
Vážené dámy a pánové, dál snad není nutné tuhle story rozvádět :)
Falled in love!♥

A svou podzimní výbavu jsem musela ještě  obohatit o běžeckou čepku jedné nejmenované značky :)
Na druhý den nákupní běžecká horečka pokračovala ve stylu rolování stránek Tchiba  na přednášce biochemie (enzymy už umím, tak co :-D). Už, už jsem odesílala objednávku, když v tom jsem si vzpomněla, že Tchibo prodejnu mám naproti přes cestu. 
High five!
Koupila jsem si zde multifunkční šátek, běžecké rukavice a kompresní podkolenky, které jsou za mě fakt perfektní. :-) 

Mrkněte na jejich nabídku zde: TADY
Ihned jak jsem dorazila domů jsem se na to vrhla, oblepila se reflexními pásky  a vyběhla jsem vstříc vinohradskožižkovským ulicím.

V chladném počasí je nutné dodržovat několik zásad. Tady je pár z nich, kterými se řídím:

1) Obléknout se tak, jako kdyby bylo venku o 10-13 stupňů více
2) Oblečení je lepší vrstvit, než si obléknout jeden huňatý svetr, takže ideální je sportovní podprsenka, tílko z funkčního materiálu, triko s dlouhým rukávem, běžecká bunda nebo vesta, vězruvzdorné běžecké, nejlépe bezešvé kalhoty nebo punčocháče a na to druhou vrstvu legín. 
3) Nohy, ruce a hlava musí zůstat v teple: nejlepším řeším jsou kompresní běžecké ponožky , ještě lepší podkolenky( klidně i dvoje na sobě), rukavice z funkčního materiálu, šátek na krk, kukla, čepice nebo čelenka
4) Důležité je vidět a být viděn! Reflexní pásky, neonové barvy bot nebo části oblečeni, blikačka
5) Před během se napít dostatečného množství tekutin; myšleno voda nebo čaj ( káva na zvýšení srdeční činnosti funguje jako dobrý budič, ale riziko že budete v průběhu běhu muset na toaletu, je velké :-) alkohol je zcela nepřípustný :D
6) V z tepla domova vybíháme po lehké rozcvičce a za pocitu mírného chladu.
7) V zimě se nehraje na rychlost, důležité jsou delší vytrvalostní běhy s pomalejším tempem.
8) Nezastavovat! Krátká zastavení na pár sekund za účelem popadnutí posledních sil je adekvátní, ale rozhodně není žádoucí se zastavit, vychladnout a pro vládnout!
9) Doběhnout vždy do tepla, vydýchat se a nikdy nevynechávat strečink! Svaly a šlachy se musí uvést do stavu relaxace a protáhnout, aby se snížilo riziko zranění.  Stačí pár cviků na kvadrycepsy, lýtka, předklony lehce  paže, a vzpřimovače hlavy. Doporučuji nezanedbávat- nebude vás nohy na druhý den tolik bolet.
10) Co nejrychleji do teplého a suchého oblečeni. Horká sprcha, vyfoukat vlasy, teplé ponožky a s čajem nejlépe pod peřinu. 
11) Na místě je také užívání doplňků stravy jako je vitamin C, calcium, magnesium na nervosvalovou dráždivost nebo echinaceu na podpoření imunity

 ... A na závěr dodržujeme vyváženou a pestrou stravu, nešidíme spánek a dostatečně se oblékáme a s úsměvem  na rtu si užíváme podzimní počasí, protože běhání v barevném listí je totiž nejlepší:)


pátek 9. října 2015

No nekecej, ona je tu zase!

Ahoj všichni :) jsem tu zase a už předem se omlouvám za roztěkané nezřetelné myšlenky a nedokončené výpovědi. A tak snad chápete, když jsem dlouho nepsala  a já huba ukecaná mám za tu dobu nepřítomnosti strašně moc nových poznatků, zkušeností a věcí o kterých bych chtěla mluvit :)


A proč jsem se náhle rozhodla začít znovu blogovat?

Chybí mi ty časy, kdy jsem začínala. Zapálená do nových věcí, do té doby naprosto bez pohybu, o cvičení a jídle nevěděla skoro nic (omyl, stále nevím nic :D) a když roluju příspěvky, tak se usmívám  a vzpomínám si na konkrétní pocity :)
aaaaaach nostalgie

    Za tu dobu se odehrálo mnohé. Už je to de facto nějaký ten pátek, co jsem začala probouzet endorfiny během, kritizovat chemii v každém jídle a  milovat madam brokolici:D
 Pár pokusů o striktní dietu, maturita, přijímačky, výška, období kdy jsem měla oblíbené arašídové máslo, pak si zase frčela na flapjackoch, jednu dobu jen běhala, potom jen zvedala činky, nechala se dobrovolně posílat do pekla při cvičení s Jillian :)

      Postupně jsem se stávala lepší a lepší a v jednu chvíli ( ano, nejspíš tehdy, kdy ti okolí začíná říkat, že ti to sluší a že jsi akorát), tak si najedou myslíš, že jsi na pomyslnném vrcholu.  Všechno znáš a jsi nejlepší. A začneš si v duchu říkat, že teď už ses "tam" dostala, není co zlepšovat a je na čase si dopřávat a přestat se omezovat...

 Zkrátka jsem dospěla  do stádia, kdy moje cvičební návyky a stravování upadly do těžkého stereotypu a nenalézala jsem žádný důvod se překonávat, zpohodlněla jsem a čekala jsem výsledky za nic a dělala ze svého života strašné halo, pořád jen žvanila a skutek utek.
Rozhodně pořád nejsem tam, kde chci být a
       Abych pravdu řekla, velký podíl na mé demotivaci a znechucení se stal fitness boom na facebooku a  přehnaný zájem o bikini fitness. Najednou všechny hubené holky s plochým břichem  jdou závodit a přitom ruce mají jako párátka.
Nechci pomlouvat, každý jednou začínal, ale přece není možné, aby se někdo ze dne na den rozhodl, že bude bikinkou a už za půl roku po šílených sacharidových vlnách stál na pódiu. Přece máme za to ( teda ještě doufám a pořád se to omílá), že "je to běh na dlouhou trať".



Nelíbí se mi, kam svět fitness dospěl, a že už to nemá nic společného se zdravým životním stylem.  Že se vitamíny a tělu prospěšné látky v přírodní formě nahrazují těmi v krabičce s pilulkami. Že všichni běhají na páse v posilovně, místo toho, aby se proběhli venku na čerstvém vzduchu :(
Chci, aby jsme se všichni navzájem podporovali, fandili si a ne se jen pomlouvali za zády...


A další věc.
"Hej Karle, ty máš stehna, už to stačí, už neposiluj" nebo "začínáš vypadat jako chlap"
Což si osobně nemyslím, ale v kombinaci s větším procentem tuku, které vlastním, tak to působí víc než hrozně.
Dřív jsem se bránila, protože jsem taková chtěla být- největší. Postupně však zjišťuji, že posilovna není v mém životě nejdůležitější a že ji mi opravdu líto, těch šatů, které už přes ramena nedopnu :D Nejsem a nechci být vymletá bedna, co bude mluvit pořád jenom o tom, kolik zvedne na bench :P Miluju jídlo a nechci svůj jídelníček omezovat jen na vločky a kuře s rýží.
A ten, kdo se činkám oddal na sto procent a je spokojený, tomu srdečně tleskám.
Tohle není život pro mě :)

A co tedy dál?

Prostě žít spokojený život, cvičit pro radost i vlastní překonávání se, zkoušet nové recepty,radit začátečníkům a pomáhat jim z komplexů těla, kterou jsou v měřítku hodnot naprosto zanedbatelné.
Běhat v dešti, dát si skleničku dobrého vína...
nebo dvě
i tři  ( Karolíno brzdi) :D
smát se do křečí
tančit, zpívat a hrát folklor
a hlavně neřešit zbytečnosti :)

Stay positive and healthy :)

Budu ráda, když se zase najde někdo, kdo bude mé články číst  nebo také  přihodí mouku do mlýna.

Mějte se a užijte si víkend :)