úterý 11. března 2014

To je zase zážitků

              Minulou středu jsme tedy odjížděli  na již zmiňovaný výlet do Štrasburku. Poslední rok  mám strašný problém se někam vypravit, mít všechno nachystané včas a nezmatkařit na poslední chvíli. Klasik já, balím se dvě hodiny předem, vařím ve spěchu, nadto si stihnu ještě zacvičit s XHIIT( jak já to dělám :D), potom do vany, vyfénovat, obléct, namalovat, zkontrolovat, jestli mám všechno, přitom jsem se ještě solidně seřízla prst do masa o holítko  v kosmetické taštičce( takový skalpel, epidermis na břitvě, no chuťovka :D), pak  kamarádka ještě posunula odjezd autem na místo určení o půl hodiny dřív, takže jsem létala po baráku jak splašená, přitom si držela ukazováček zabalený v holdě kapesníků, vařila kuskus, dusila cuketu, počítala každou minutu. Naštěstí se mi to záhadně podařilo všechno ( opakuji všechno! :D) stihnout, dovařit, dobalit, dovypínat ( doma nikdo nebyl) a tak jsem si mohla oddechnout!

              Zdlouhavá 13ti hodinová cesta v autobuse nebyla zrovna to pravé ořechové, ale přežili jsme to. Nad ránem kolem šesté hodiny jsme přejeli německé hranice a byli ve Francii. Evropský parlament ve Štrasburku- dech beroucí prosklený kolos a neskutečně velké prostory v něm ( opravdu bych nechtěla umývat všechna ta okna :D). Abych uvedla na pravou míru, proč jsme tam vlastně jeli: se třídou jsme  vyhráli výlet do Europarlamentu  s programem Euroschola, kde jsme měli možnost si celý den "hrát" na poslance, mít na ty "pravé" dotazy, nasimulovat si hlasování o zákonech atd. Spolu s námi se tohoto projektu zúčastnilo také dalších 24 studentů z 22 zemí EU ( takže pěkná masa lidí :D) Dopoledne jsme tam doslova všichni usínali, nevyspaní, ukolébaní z monotónního hlasu překladatelky ve sluchátkách ( mluvilo se tam německy, anglicky a francouzsky).

poznej se za stovku :D

               Po obědě ( těstoviny s pomletým neidentifikovatelným masem a luxusním zeleninovým salátem) jsme byli rozděleni do 6 skupinek, kdy každý měla diskutovat o nějakém problému a podat možná řešení. Ta moje měla mě blízké téma: Plýtvání potravinami ( jo, zase jídlo :D ) Z každé skupiny měli být vybráni dva představitelé, kteří to budou v hlavní hale prezentovat.Vzhledem k tomu, že jsem huba nevymáchaná, co sama sebe hecuje, tak jsem zvedla ruku a spolu se mnou dalších 6-7 kandidátů. V krátkosti jsem nám přidělenou poslankyni seznámila s tím, co jsme vypracovali. Pak se veřejně hlasovalo, kdo nejvíc zaujal, no a já jsem byla ta druhá, co měla nejvíce hlasů :)
Společně s druhou mluvčí jsme sesbírali náměty, sepsali prezentaci a za půl hodiny mě posadili do čela přímo naproti toho velkého půlkruhu sedaček plných studentů. Konec srandy, teď mi vážně hrklo. Prezentovat problematiku ( kterou jste si mimochodem ani pořádně nepřipravili) v cizím jazyce, před více než 500 lidma a europoslanci, kdy vás navíc ještě promítají na dvou obřích televizích nad vámi, to už byl hardcore i pro mě :D K mému údivu jsem to odmluvila celkem slušně, s poněkud klidným hlasem, chybky v anglické gramatice se určitě vloudily, to nevylučuji :D Následoval vlny dotazů, připomínek, zkrátka jak v parlamentu a to už bylo kurník těžké se s někým dohadovat a přesvědčovat ho o své pravdě, hájit svůj postoj. Na jednu zákeřnou otázku jsem ani odpovědět nedokázala, a tak jsem byla ráda, když tuto žhavou diskuzi jeden z  poslanců utnul a pokračovali jsme dál. Pro mě  to byla celkem výzva, taková osobní zkouška, ale jsem ráda, že jsem ji absolvovala a že jsem měla možnost se dostat tam, kam je většině lidí přístup odepřen :)

Potom jsme přejeli zpátky do Německa, kde jsme byli ubytováni na hradu v Ortenbergu. Ne opravdu, opravený hrádek na šíleně vysokém kopci. Konečně jsme se mohli v klidu najíst a odpočinout si. Ráno jsme přejeli zpátky do Štrasburku. Co se týče města Štrasburk jako takového, tak mě okouzlilo po všech stránkách. Historické jádro města jako ze středověku, monstrózní katedrála Notre Dame, plavba lodí, na ulicích čisto, velké parky se sportovním využitím, všichni se usmívali, byli milí. :)
          Rozchod jsme měli i v nákupním centru Rivetoile. Tady jsem v supermarketu byla doslova šokovaná, z toho, jaký sortiment mají Francouzi v obchodech! Takové obří regály plné všeho. Špenát takový a makový, salát ten, tamten, široký výběr ryb, šunek, sýrů, tolik druhů! No sedmé nebe :) Na druhou stranu bych se měla přiznat k tomu, že ve Štrasburku byl celý den dobrým cheatingem. Nutella, kakao, croissanty, a na závěr jsme si dali pizzu. Byla to nejlepší pizza co jsem kdy jedla! Což je celkem paradox, že jsem tak dobrou nejedla ani v rodné Itálii, ale ve Francii :)

Mám neskutečně mnoho zážitků, ale i tak soudím, že ne všichni z vás to dočtou až do konce. V psaní slohovek jsem nezastavitelná ( i v anglických esejích musím vždycky škrtat nadbytečný počet slov :P ), tak už raději končím..
měla jsem se moc fajn :)






4 komentáře:

  1. Nahodou dlouhy clanky ze zivota mam nejradeji :-P jsi sikula! :-)

    OdpovědětVymazat
  2. No teda, to jsi dobrá, že jsi zvládla mluvit před tolika lidmi...já bych to nedala, jsem strašný stydlín a stydím se třeba i před kamarády, natož před poslanci...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no neříkám, že jsem neměla bobky :) ale jsem hurá do větru a toto mi naštěstí nedělá problém :)

      Vymazat
  3. Takovéhle zážitkové cestovní články mám nejradši :)) Evidentně jste toho stihli opravdu dost a určitě to byl skvělý výlet. Jinak vážně, ale vážně vážně KLOBOUK DOLŮ za takové vystoupení na veřejnosti. Musím říct, že mě polil studený pot jen při té představě. Nikdy jsem tohle nezvládala moc dobře a i při referátu před třídou mám pocit, že mě klepne. Ale jak říkáš-někdy je fajn se zkusit překonat, teď jsi mě trochu popostrčila k tomu, abych na téhle stránce své osobnosti konečně zamakala :)

    OdpovědětVymazat

A co vy na to? :)