Zdlouhavá 13ti hodinová cesta v autobuse nebyla zrovna to pravé ořechové, ale přežili jsme to. Nad ránem kolem šesté hodiny jsme přejeli německé hranice a byli ve Francii. Evropský parlament ve Štrasburku- dech beroucí prosklený kolos a neskutečně velké prostory v něm ( opravdu bych nechtěla umývat všechna ta okna :D). Abych uvedla na pravou míru, proč jsme tam vlastně jeli: se třídou jsme vyhráli výlet do Europarlamentu s programem Euroschola, kde jsme měli možnost si celý den "hrát" na poslance, mít na ty "pravé" dotazy, nasimulovat si hlasování o zákonech atd. Spolu s námi se tohoto projektu zúčastnilo také dalších 24 studentů z 22 zemí EU ( takže pěkná masa lidí :D) Dopoledne jsme tam doslova všichni usínali, nevyspaní, ukolébaní z monotónního hlasu překladatelky ve sluchátkách ( mluvilo se tam německy, anglicky a francouzsky).
poznej se za stovku :D
Společně s druhou mluvčí jsme sesbírali náměty, sepsali prezentaci a za půl hodiny mě posadili do čela přímo naproti toho velkého půlkruhu sedaček plných studentů. Konec srandy, teď mi vážně hrklo. Prezentovat problematiku ( kterou jste si mimochodem ani pořádně nepřipravili) v cizím jazyce, před více než 500 lidma a europoslanci, kdy vás navíc ještě promítají na dvou obřích televizích nad vámi, to už byl hardcore i pro mě :D K mému údivu jsem to odmluvila celkem slušně, s poněkud klidným hlasem, chybky v anglické gramatice se určitě vloudily, to nevylučuji :D Následoval vlny dotazů, připomínek, zkrátka jak v parlamentu a to už bylo kurník těžké se s někým dohadovat a přesvědčovat ho o své pravdě, hájit svůj postoj. Na jednu zákeřnou otázku jsem ani odpovědět nedokázala, a tak jsem byla ráda, když tuto žhavou diskuzi jeden z poslanců utnul a pokračovali jsme dál. Pro mě to byla celkem výzva, taková osobní zkouška, ale jsem ráda, že jsem ji absolvovala a že jsem měla možnost se dostat tam, kam je většině lidí přístup odepřen :)
Potom jsme přejeli zpátky do Německa, kde jsme byli ubytováni na hradu v Ortenbergu. Ne opravdu, opravený hrádek na šíleně vysokém kopci. Konečně jsme se mohli v klidu najíst a odpočinout si. Ráno jsme přejeli zpátky do Štrasburku. Co se týče města Štrasburk jako takového, tak mě okouzlilo po všech stránkách. Historické jádro města jako ze středověku, monstrózní katedrála Notre Dame, plavba lodí, na ulicích čisto, velké parky se sportovním využitím, všichni se usmívali, byli milí. :)
Rozchod jsme měli i v nákupním centru Rivetoile. Tady jsem v supermarketu byla doslova šokovaná, z toho, jaký sortiment mají Francouzi v obchodech! Takové obří regály plné všeho. Špenát takový a makový, salát ten, tamten, široký výběr ryb, šunek, sýrů, tolik druhů! No sedmé nebe :) Na druhou stranu bych se měla přiznat k tomu, že ve Štrasburku byl celý den dobrým cheatingem. Nutella, kakao, croissanty, a na závěr jsme si dali pizzu. Byla to nejlepší pizza co jsem kdy jedla! Což je celkem paradox, že jsem tak dobrou nejedla ani v rodné Itálii, ale ve Francii :)
Mám neskutečně mnoho zážitků, ale i tak soudím, že ne všichni z vás to dočtou až do konce. V psaní slohovek jsem nezastavitelná ( i v anglických esejích musím vždycky škrtat nadbytečný počet slov :P ), tak už raději končím...
měla jsem se moc fajn :)
Nahodou dlouhy clanky ze zivota mam nejradeji :-P jsi sikula! :-)
OdpovědětVymazatNo teda, to jsi dobrá, že jsi zvládla mluvit před tolika lidmi...já bych to nedala, jsem strašný stydlín a stydím se třeba i před kamarády, natož před poslanci...
OdpovědětVymazatno neříkám, že jsem neměla bobky :) ale jsem hurá do větru a toto mi naštěstí nedělá problém :)
VymazatTakovéhle zážitkové cestovní články mám nejradši :)) Evidentně jste toho stihli opravdu dost a určitě to byl skvělý výlet. Jinak vážně, ale vážně vážně KLOBOUK DOLŮ za takové vystoupení na veřejnosti. Musím říct, že mě polil studený pot jen při té představě. Nikdy jsem tohle nezvládala moc dobře a i při referátu před třídou mám pocit, že mě klepne. Ale jak říkáš-někdy je fajn se zkusit překonat, teď jsi mě trochu popostrčila k tomu, abych na téhle stránce své osobnosti konečně zamakala :)
OdpovědětVymazat