středa 23. dubna 2014

InBody měření a skvělý den :)

Uf, kde začít.
Takový článek jsem ještě nepsala, ale upřímně jsem se těšila, až budu moci ukázat nějaké  lepší  výsledky.
Jak možná z předcházejících článků víte, s hubnutím a psaním tohoto blogu jsem začala skoro před rokem ( za měsíc budeme slavit první výročí- juch juch). Jak jsem celý rok prožila napíšu v narozeninovém článku :)

Dnes bych se chtěla podělit o zprávu, která mi zlepšila i tak dobrý den ( dobrý protože začínaly prázdniny) šla jsem si totiž zjistit, jak to se mnou vypadá a zdali mé úsilí bylo ku prospěchu či nikoliv...
Řeč je o měření InBody! A co že to vlastně je?

InBody 230 je taková šíleně drahá věcička ( kolem 150tisíc.), přístroj nevelkých rozměrů, na který si stoupnete, uchopíte do rukou páčky ( ha a právě jsem si vzpomněla na mimoně- pááčku, hračku, jo aha pááčku :D), tak vám změří nejen celkovou váhu, ale  podá detailní analýzu o složení těla. Hmotnost svalů, tukové tkáně, vody v těle, minerálních látek, BMI index, určení obezity. Také  rozebere části těla v procentuálním hodnocení včetně  doporučeného denního příjmu kalorii, vygeneruje běžný rozsah k  vaší výšce a věku aj . No prostě něco, co naše obyčejná váha v koupelně prostě nesvede :D
Samotné "skenování" zabere několik minut, ale hlavní je následná konzultace nad údaji, grafy a procenty, kde krásně vidíte kolik vám váží svaly na ruce, že na nohách máte víc tuku, jestli máte otoky, zdali jste v kondici, jaké jsou proporce vašeho těla apod. Obvykle cca za půl hodinky je po všem :) Obdržíte áčtverkový papír s hlavními výsledky a odkráčíte domů.

Na minulý čtvrtek jsme jeli celá rodinka na nákupy na Vsetín, tak jsem tedy odhodlala a objednala se k certifikovaném poradci  k paní Mgr. Martině Bierské (http://www.poradnamartina.cz/), ke strašně milé usměvavé paní, se kterou jsem pak diskutovala o výživě a kulturistice ještě další hodinku a bylo to moc fajn :) Měla ze mne radost, že mi nemusí moc vysvětlovat, že už něco vím, a dokonce se i divila, co já tam vlastně vůbec dělám, když žádnou odbornou pomoc nepotřebuji :D

mám svalnatější nohy :D to bylo asi po leg day, co jsem měla den předtím :D

Odcházela jsem se strašně dobrým pocitem, spokojená, že všechno funguje jak mám, že už mám dle výsledků muskulární (svalnatou, sportovní postavu, yeaah! ), že mi nic nechybí a že jsem absolutně zdravá :)

Plánovala jsem taky, že si dám pěkně cardio a půjdu plavat do městských lázní. Dávala jsem si na čas, stavila se ještě u taťky v práci ( kde mě spolupracovníci po dlouhé době ani nepoznali :D).
V klidu jsem si zašla do obchodu, najedla se, ale když mi pak taťka oznámil  v kolik je velitelský čas, že musíme ještě  vyzvednout mamku od kosmetičky, tak jsem vypálila k vodě.
V časové tísni jsem stihla přeplavat pouze 30* 25m bazén, přitom jsem si ještě dávala pozor na svůj palma culík, abych si nenamočila vlasy ( venku ten den děsně foukalo a to by nedopadlo dobře). Což se ovšem nepodařilo, protože nějaký pán super plavec se strašně předváděl,  musel mi dát najevo, že je v té dráze pro kondiční plavání rychlejší, proto usilovně plaval kraula a stříkal vodou všemi směry, takže jsem ve výsledku vlasy stejně mokré měla :P
Mimochodem, byl tam celkem pěkný vypracovaný plavčík, který po mě občas hodil očkem ( jo jasně :D) ale já dělala, že mě nezajímá :D



Potom jsme jeli do Kauflandu nakoupit na svátky. Byla tam doslova kalamita! Prázdný košík nebyl skoro žádný, lidí všude kolem, tlačenice, hrůza, děs. Bojový úkol zněl jasně- co v nejkratším čase se odtud dostat ven ( miluji když létám se zeleninou mezi uličkami :D). Celá rodinka se pak setkala u pokladen, kdy si každý nesl svůj náklad ( já tvaroh, tvaroh, okurka, tvaroh, rajčata a zase tvaroh :D ). Mraky jídla a taťkův účet byl zas o něco chudší.

V DM drogerii mi maminka koupila sójové mléko od Alpra, bulgur od Alnatury a proteinovou tyčinku Sportness s příchutí cookies, protože jsem po plavání začínala mít hlad ( recenzi na ně taky bude :)

A pak jsem zabrousila do Sportisima. Dostali jsme s bratrama  od babičky peníze na Velikonoce, že prý nám sladké kupovat nebude, ať si koupíme něco sami ( jupí babi, konečně to někdo pochopil! :D).

Vzhledem k tomu, že z posilovny začínám mít z těch těžkých činek  mozole  a hlavně, že mi to bradlech klouže, tak jsem měla jasnou volbu- rukavice na posilování. A nic víc si Karolíno už nekoupíš!
... jo jasně :D znám se
Jen tak náhodou jsem tam přehrabovala stojan s funkčními triky a našla jsem tam tohle fialové od Arcore jen za 299,- poslední S :D juch juch!

Dojeli jsme domů s jídlem jak pro malý polský zájezd.
Challenge no.2:  všechno to vyskládat do ledničky.
Jako bylo toho fakt hodně, ( zelenina kam se podíváš :D), celou tu dobu jsme se smáli, že to tam nedáme ( tak tak se to tam vlezlo :P) Taťka nakonec trefně  prohlásil, že je to bylo hotový tetris :D

A protože byl zelený čtvrtek, tak jsem uvařila špenát s volským okem a brambory. Všechno bylo zelené, dokonce i taťka :D

sobota 19. dubna 2014

(Ne)nudný článek o tom, jak nestíhám


Momentálně prožívám něco, co bych nazvala jako " krizi neblogerů", ta předpona je schválně, protože to, že článek napíšu jednou za milion let, se za blogerskou aktivitu, dle mého, vážně považovat nedá. Vy ostatní, pečliví a svědomití, pravidelně postujete kvalitní články plné nových receptů, tréninků a užitečných rad a já si jen v duchu klepu do palice a tiše závidím ( a hlavně slintám). A pak, když mám nějakou novinku, příhodu a kdo ví  co ještě- než se odhodlám to sepsat, už je to pasé...

Nestíhám ( kecy, kecy, kecy), většinu času prosedím ve škole, vypotím v posilovně,  projím v kuchyni, prospím v posteli...  ale zvláštní na tom je, že si vždycky najdu dostatek času, abych se dokázala být po celou dobu online a spamovat svými  zajímavými příspěvky na fejsbuku. Nejhorší na tom je, že si to všechno uvědomuji, a navíc neučiním žádné opatření, abych tomu  zabránila :P
Každoroční hektický závěr školního roku se blíží, diář se mi zaplňuje, jedna akce za druhou, skoro žádný víkend volný, plno vystoupení, oslav, svateb.Vždycky to tak u mě bylo nabité a asi vždycky bude. Jo to jsem já, dobrý den, těší mě :D
  • hoří termín ( klídek, mám ještě měsíc), kdy mám odevzdávat seminárku z dějepisu. Ovšem mé "skvělé já" si muselo vybrat zase něco extra, takže  píšu o egyptských pyramidách. Jediné co jsem pro to zatím udělala bylo, že jsem se podívala na 40ti minutový dokument, ze kterého jsem si vypsala asi 8 A4 poznámek a z těch šílených jmen ( dobře já!) 

  • za tři týdny  odjíždím do Oxfordu na studijní pobyt, takže zameškám školu ( zase) těch 14 dní musím dohnat, a proto se teď přes prázdniny musím všechno našprtat, následně se vyvolat a mít pokoj
  •  po příjezdu jsou hned týden na to, na začátku června jsou FCE zkoušky, takže budu  ponořená v papírech cvičení a příkladů, nemyslet jinak než anglicky, snažit se do té makovice nahnat co nejvíc gramatiky, frázových slovech a dalších spešl frází, abych se vyhoupla na pomyslnou úroveň, aby mi hodnotitelé tu inteligenci zbaštili :D Ne vážně mi na tom certifikátu záleží a hlavně tu dlouhou přípravu už chci mít za sebou, takže to teď nevzdám ( i kdybych měla vynechat leg day!)
  • o den později odjíždím se třídou na vodák ( kde se nejspíš dobrovolně utopím, pokud budu mít z těch zkoušek špatný pocit)
  • ještě musím dořešit brigádu v Praze. Pokud to vyjde a budu pracovat tam kde loni, mohly by jste se Pražandy ( i Pražáci) ozvat a mohli by jsme si někde společně zajít do fitka nebo jen tak zaběhat :)
  • na Spartan Race letos ještě nepůjdu ( ačkoliv bych strašně chtěla) ze dvou prostých důvodů: a to, že si na něj ještě netroufnu. Co si budeme povídat, jsem ještě slabé máslíčko :D a hlavně, že Liberec se je tak trochu z ruky a neměla bych se tam jak dostat
  • a taky bych si měla začít dělat řidičák :D 
Doufám, že to všechno zvládnu ( když se na čas odhlásím z fb, tak určitě) :D a pak si budu užívat zaslouženého odpočinku ;)

neděle 6. dubna 2014

Noví pomocníci do kuchyně a hory jídla

Žeru jak tank! Ale to už o mě možná tušíte, a já si to taky začínám uvědomovat.
Na posezení dokážu sníst celou okurku a to ani nemrknu ( hlavně v pátek ve folkloru si ji dopřávám s nízkotučným kefírovým mlékem), všichni mají blbé poznámky, ale beztak mi ji jen závidí :D

Miluji pondělky, ačkoliv těch 11 hodin ve škole je vysilující, vždycky přežívám s pocitem, že pro mě přijede maminka a pojedeme doplnit zásoby, které jsme o víkendu vyžrali :D ( doslova :D)
Vždycky vybílím PennyMarket, poberu všechno ovoce i zeleninu, naházím si tam jogurty, luštěniny a pak jen mamča u poklady obrací oči, kolik za mne zase vyplázne :D A to ještě nepočítám to, co do košíku naházela ona :D

to je prosím můj klasický pondělní nákup, jenom pro mě! :D Ne kecám, samozřejmě se i rozdělím, výhodou je to, že o tyto suroviny u nás doma moc bitka není. Ale záhadně mi mizí banány :D 

další z pondělních nákupů :D


Dlouho jsem snila o digitální kuchyňské váze, protože jsem potřebovala zjistit, jestli vážně jím jak otesánek a abych dokázala odvážit suroviny pro pečení, protože jsem absolutní lempl a neumím to s tou, se kterou se to musí závažím vyrovnávat :D
Tak jsme objednali v den bez poštovného na Tchibu tuhle červenou placku, která teď visí v kuchyni na praktickém místě na stěně :) 
Stála 399,- a rozhodně si myslím, že to nebyla špatná investice ;)


Další super pomocníkem z Tchiba je tento multifunkční sekáček na sekání bylinek, oříšků, ovoce i zeleniny. Miluji kuřecí kari placky s celerem, ale vzhledem k tomu, že mě nebavilo vytahovat velký mixér, abych na kostičky posekala celer, a celkově umývání toho robota zabralo víc času než samotné sekání, tak jsem si tuto baštu dopřávala jen raz za uherský rok.
S tímto zeleným hříbkem mi to zabere 15 sekund a mytí takové malé nádobky mi vůbec nevadí  

Vyhrála jsem ho na plese, ale kdybych o něm věděla dřív, tak si ho už dávno koupím! A vy si ho můžete pořídit také za fantastickou cenu 499,- na:  https://www.tchibo.cz/multifunkcni-sekacek-p400048534.html
( teď si připadám jak Horst Fuchs v teleshoppingu o půl paté ráno na Nově :D

Používáte také kuchyňské roboty, nebo jste zastánci tradičního ručního sekání? :)
To je prozatím z mé strany všechno,až na něco nového narazím, určitě o tom zase napíšu :)


Food diary II.

Uvařím, vyfotím a potom teprve jím :) Doma se mi už smějí, že než já si to všechno naaranžuji, dojdu pro foťák, pětkrát to blejsknu ze všech úhlů, že už to ani teplé mít nebudu. No co, nemůžu přece zanedbávat svoje čtenáře a tak fotím každou kravinu, každé sousto :)


sobotní snídaně v posteli :) Nomina vícezrnná kaše, jahody, banán, arašídové máslíčko, makadamové ořechy, slunečnice, datový sirup

žitné těstoviny, quinoa, originál tofu, vařené fazolové lusky, vejce na tvrdo

zase lívance, zase jahodové :D ( už si připadám trapně, všechno s jahodami, ale poslední vanička padla včera) :D
celozrnné pšeničné těstoviny, restovaná zelenina, kuřecí maso, jogurt, mix salátů

lilek zapečený s kuřecím masem, hermelínem,  celozrnné pšeničné těstoviny, moc moc zeleniny :) se ti povedlo mami :-*

kopřivový detox ala kopřivový špenát, lněné semínko, uzený kapr, červená čočka, kopřivový čaj :)

rýžová Nomina, mražené lesní plody, kešu, kokos, javorový sirup

první grilování v sezóně :) špaldová placka  ( špaldová mouka + vlažná voda), kuřecí maso v jogurtu, bylinkách a chilli, zeleninový salát

můj první flapjack ♥ moje nová závislost :) tenhle je datlový 

těstovinové duo - moje žitné s lusky, vejcem, quinou, spolužačka kukuřičné s kukuřicí, cibulí a paprikou :)

jestli je něco lepšího než grilovaný lilek, rajčata a žampióny, tak sním pytlík chipsů :D naprosto jednoduché, delikátní ♥ + kuřecí maso v jogurtu, bylinkách, jogurt, zelenina, tzatziki koření

žranice po leg day, zasloužená ! :)

jahodové lívance, tvaroh, javorový sirup a jahody, které už mi lezou krkem :D dám si pauzu

rýžová nomina kaše, mango, kiwi, goji, slunečnice, karob, javorový sirup

premiéra s cizrnou  ( nom, nom) :) + svíčková, vepřové maso vařené, zeleninka :)

mega snídaně pro ty, co si ponocují do noci jak králové a ráno umírají hlady ( tu druhou půlku celozrnné bulky jsem snědla až na sváču, takový jedlík nejsem :D ) + nomina rýžová, kiwi, pekanové ořechy, chia semínka, lesní plody, javorový sirup

hovězí roštěnky, rýže, polníček, ledový salát a okurka 

zeleninové trio i na večer + 2 vejce na jarní cibulce s celozrnnou bulkou ( která na fotce nebyla zachycena :D)

Nakupování ala rozšiřujeme sportovní výbavu :)

Odjakživa mě bavilo nakupování oblečení ( jako každou druhou holku na zemi :D)  Když jsem po dlouhé době jela  nakupovat s kámoškou do obchodního centra  ve Zlíně ( celá natěšená jak na Vánoce), tak jsem netušila, jak rychle mě to přestane bavit...

Jako první jsme se museli někde nadlábnout, po testech FCE, které jsme jeli psát nanečisto ( mimochodem, výsledky mi už došly a udělala bych to, v červnu jdu na ostro :), nám vyloženě mozek šrotoval a nohy se plantaly.
"Mekáč, Panda vůbec! Tam nejdu!"  namítám hned na začátku, ačkoliv jsem hladná jako vlk, vím, kde jsou mé meze a že chemický sajrajt smažený na přepáleném tuku, kaloricky nepřijatelný, po kterém by mi bylo tak akorát zle, jíst prostě nebudu.
Naštěstí hned na rohu bylo UGO♥, takže volba byla jasná. 
Dala jsem si řecký salát s fetou a fresh džus z  řepy, celeru, jablka a mrkve. Hned jsem měla energii na rozdávání. Magda si nakonec taky dala salát ale ovocný fresh :)


Jo jdeme na to! Proletíme první tuhle stranu, pak tu druhou, když tak se eventuálně rozdělíme.
První obchod, druhý, třetí.
Procházím haldami oblečení jak leklá ryba, občas se pozastavím, prohrabu stojan, a jdu dál. Zatímco kamarádka je ve svém živlu, létá z kabinky do kabinky, pózuje před zrcadlem a ptá se mě, které se mi líbí víc. Mě žádné, ale k tobě sedí modrá barva :)
Nic mi nepadá do oka, o koupi mě nepřesvědčí ani přijatelná cena. 
Nějak mě prostě nebaví nakupovat to klasické "oblečení do školy", žádné elegantní sáčka, trička, balerínky, náramky, pásky. Dříve bych už měla v rukou nejméně pět igelitek, ve kterých by bylo beztak 5 triček na jedno brďo :D

Jediný moment, kdy mi zajiskřilo v očích bylo v  A3 Sportu, ze kterého  mě Magda  musela doslova tahat zpátky, protože jsem se nemohla odpoutat od regálu běžeckých bot. Civěla jsem na ně a slina mi skoro tekla po bradě :D
Podobnou extázi jsem zažívala i v Intersportu, byla jsem tam tuším kolem 40ti minut. Prošla jsem ho celý nejméně 4x, zkoumala každé tričko, kraťasy a v duchu si nadávala, proč jsem si jen kupovala tu černou košili z Timeoutu, když jsem si mohla koupit toto! ( Ne, teď mám tu košili fakt moc ráda :D). Nakonec jsem si koupila jen novou cucací flašku od Isostar. Ta černožlutá už byla moc okousaná :D


Rozhodli jsme se, že zajedeme ještě do Zlatého jablka, proletíme to a pojedeme domů. Těšila jsem se do HaM, protože tam mívají i kolekce pro sport. Už jsem se chtěla radovat, když jsem vyšmátrala  krásné oranžové  funkční tílko, ale ke vší smůle byly poslední kusy pouze velké velikosti, takže jsem byla zklamaná :(

Na truc jsem pak ještě v rychlosti vletěla znovu do Intersportu, i s vědomím, že tam budou mít úplně to samé, co v Malenovicích.
Čirou náhodou jsem tam narazila na doslova nádherné trička od McKinley. Byly taky poslední kusy a pozor- ve slevě, jen za 279,-! ( juch :D) Rozhodovala jsem se mezi svěží pepermintovou a sytou malinovou barvu. No Magda mě nakonec přesvědčila, že mi ta malina pasuje víc, a tak jsem si ji vzala, i přesto, jak růžovou od své "scene éry" moc nemusím :D

moje první selfie v prázdné posilovně :D no musela jsem toho využít :D

A o pár dní později jsem jela s našima na Vsetín, kdy jsem dostala hodinku do Sportisima, které jsem také řádně prošmejdila. Chtěla jsem nějakou lehkou, pěknou bundu na běhání, protože tu co mi mamka koupila mám sice ráda, ale je to L a je mi velká :(

A jak tak chodím z uličky do uličky narazím na poslední model Nike Revolution 2 v modročernobílé barvě, moje velikost 38 a jen za 599,- !!! Ty kokos! Ty musím mít. Tak jsem na taťku zamrkala a ten teda svolil. Upřímně, nemyslím si, že jsem tak dobrá v dělání psích očí, ale spíš se mu líbila ta cena :D)  A jak tak stáli všichni tři u pokladny, tak mi to nedalo a muselaa jsem ty regály proletět ještě jednou, co kdybych tam našla ještě něco lepšího.
A vážně jo! Úplně na rohu byly vyskládané úplně ty samé, za stejnou cenu, jen fosforově šedé! Naprosto neodolatelné, tak jsem ještě přiskočila, paní  podala druhou krabici, že si nakonec vezmu tyto a bylo to:)

Nadšení z nich stále neopadlo, jsou fakt skvělé a poprvé jsem  překonala svoje osobní předsevzetí a uběhla v nich 10 km v kuse, za 1:06:13 h :) Ten čas bude lepší, v to věřím taky ;)
Mějte se krásně :)