Marně dnešním mladým puberťačkám vysvětlíte, že držením hladovky zhubnou. Ve svých třinácti jsem si to naivně myslela taky. Po čtyřech dnech jen o jablku a vodě jsem byla bledá jak stěna a málem jsem odpadla. Ale naštěstí jsem se o to víckrát nepokoušela.A na druhou stranu dietní kolou to taky nevyřeíte :D Chce to něco víc. Je to blbost, dávno už to vím.
No, ale k čemu se chci dostat. Takové ty blbé kecy, stylem: co to držíš za dietu, aha ty zase hubneš apod, když mě někdo viděl jíst s krabičkou v ruce. A milionkrát musíš vysvětlovat, že žádnou dietu nedržíš, že jen jíš zdravě,dáš si kdykoliv dáš na co máš chuť, že ti zelenina a tofu šmakuje a jediné co dodržuješ je pravidelnost...
Jenomže tobě to nestačí, chceš se zase zlepšit, vystoupit z komfortní zóny a posunout vlastní hranice. A to si žádá řád a striktní pravidla.
Po vyžraných prázdninách ( s krycím názvem objemovka) jsem do toho už musela prásknout :D
Tak jsem poprosila kamaráda, který je právě v přípravě na podzimní soutěž, jestli by mi nepomohl s jídelníčkem a tréninky. Ten na
Jakožto požitkáře všech orientálních potravin a milovníka pestré stravy bylo pro mě zklamáním, že celé dny budu jíst jen vajíčka, rýži, zeleninu,maso a tvaroh :P Bylo mi to osvětleno jako, že dieta musí být prostá- v jednoduchosti je krása. " Máš zatím 300g sacharidů na den, žádné cukry, když budeš mít chuť na sladké žvýkej, jo a pij kafe, ať tě přidrží při životě."
Tak jo. Jdu do toho.
Peklo začalo.
- Den první: ta placka z vaječných bílků a vloček je bez chuti. Já chci svoji kašičku s datlovým sirupem, ovocem a oříšky. Při každém doušku kávy hážu ksichty- fakt mi to nejede. Jupí, rýže s masem- mňam. Dala bych si dýňovou polévku- zamítnuto! Tvaroh s vajíčkem a bez medu, to je mučení :P
- Den druhý: rozvařila jsem rýži, šklebím se při pití kafe. Mamka mi koupila dvě láhve javorového sirupu- kruci mami, proč mi to děláš? :( Večerní tvaroh s vajíčkem zbouchám jak malinu, jo to mi sedlo.
- Den třetí: přijela jsem domů z posilovny. Babička slaví narozeniny. Na stole páté přes deváté. " Co si dáš Karolínko?" " Ehm, kávu prosím :D" Vytáhnu si krabičku s rýží a masem a zase bagruju. Pak vytuhnu na gauči .
- Den čtvrtý: Mám moc bílkovin i sacharidů, jsem unavená a a mám problém všechno spořádat. "Ok, tak to stáhneme na 200g na den", kafe už mi nevadí. Bratr mě označil za magora, když odebírám z váhy zrníčka rýže, protože jsem dva gramy přestřelila.
- Den pátý: Cože? Jen 50g vloček, 1 vejce a 4 bílky? Cože? Tolik málo rýže, a masa jen 100g? Si děláte srandu. Hladomor!
- Den šestý: Podrážděná, hladná. Nemluvte na člověka v dietě. Prosím dejte mi kávu. Kolik je hodin? Mám hlad. Křupe mi v levém rameni, jsem aj chřestýš.
- Den sedmý. Hody. Řízky, chlebíčky, kačena, zelí, slivovice, zákusky. Všichni se přejedli, a skučí u televize a já si v rohu žvatlám rýži. PS. škodolibý výraz :D
A ještě pár poznatků:
Mamka šílí, protože do mě spadne 42 vajec za týden :D
Kávu už piju skoro jako vodu- závislá.
Zařadila jsem do jídelníčku i spalovač (tabletky smrdí jak seno :P)
Tréninky 3+1 musím odjet co nejrychleji, abych funěla jak nosorožec :D a max. do 45 minut i s kardiem, takže v posilce straším každý den.
Kdo mi šáhne na jídlo je synem smrti (brácha promiň za ten škrábanec).
Můžu si dopřát colu bez cukru, ale z vlastního přesvědčení, že je to hnus, si to co? Nedám!
Můžu si dopřát colu bez cukru, ale z vlastního přesvědčení, že je to hnus, si to co? Nedám!
Včera jsem měla tak nesnesitelnou chuť na sladké, jenom z toho, že kamarádka cucala bombari.
Koupila jsem si dvoukilový pytel s basmati rýží a jsem šťastná jak blecha ♥
Je to těžké, hlavně psychicky. Kdo to nezkusil, ten neví. Doma v kuchyni a všude kolem je tolik dobrých jídel, znáš jejich chutě, vůně se line vzduchem a ty víš, že nesmíš.Někdy si připadám mimo realitu, zmatená, po kávě hyperaktivní, po tréninku neschopná. Ale všechno mi to stojí za to, protože já to chci, mám sen a za ním si jdu. :) Jak říká trénér: " Zatni zuby a stay hungry."
Je to těžké, hlavně psychicky. Kdo to nezkusil, ten neví. Doma v kuchyni a všude kolem je tolik dobrých jídel, znáš jejich chutě, vůně se line vzduchem a ty víš, že nesmíš.Někdy si připadám mimo realitu, zmatená, po kávě hyperaktivní, po tréninku neschopná. Ale všechno mi to stojí za to, protože já to chci, mám sen a za ním si jdu. :) Jak říká trénér: " Zatni zuby a stay hungry."
dlouho nebyla posilovna prázdná a jenom pro mě :D
motivační pohádka na dobrou noc :D
a zítra zase... :) už se těšíím
